„Velikonoce jsou časem, kdy prožíváme vrcholné tajemství křesťanství“, ŘÍKÁ P. serafim Jan SMEJKAL

„Velikonoce jsou časem, kdy prožíváme vrcholné tajemství křesťanství“, ŘÍKÁ P. serafim Jan SMEJKAL

Jak vnímá spolupráci s Domácím hospicem sv. Zdislavy Třebíč, co nabízí klášter kde působí a co pro něj znamená období Velikonoc? Dočtete se v rozhovoru.

Jak vznikla Vaše spolupráce s Domácím hospicem sv. Zdislavy? 

Je to asi rok a půl, co nás karmelitány oslovilo vedení Domácího hospice sv. Zdislavy s žádostí o spolupráci. Los jednoduše padl na Matěje – jelikož mám tady v Třebíči již nějaké aktivity spjaté s katolickým gymnáziem, tak bratři pověřili mne. Tehdy na podzim v roce 2020 a na jaře následujícího roku jsem hospic navštěvoval velmi sporadicky. Letos v lednu mě však oslovil primář hospice MUDr. Ladislav Kabelka, zda bych nebyl na hospici častěji, což se mi zdálo smysluplné, a proto zde nyní bývám dva dny v týdnu. 

Překvapilo Vás něco na práci v hospici? 

Překvapilo mě, jak je to všechno živelné a rychlé. Někdy platí to, že jak se věci naplánují, tak i běží, ale není to vždy pravidlem, přece jenom zdravotní stavy pacientů nejsou vždy zcela podle tabulek a harmonogramů. Na vše je třeba reagovat okamžitě. Co dále pozoruji, je ona týmovost a součinnost různých služeb pro pacienta a jeho rodinu. 

Působíte rovněž v klášteře karmelitánů v Kostelním Vydří. Čím se tento řád vyznačuje? 

Klášter v Kostelním Vydří se snaží být pro všechny bratry karmelitány domovem, zázemím. Máme zde i exerciční dům, kam lidé jezdí na duchovní obnovy, nebo soukromé pobyty, kde se mohou ztišit, modlit, něco si v životě srovnat. K tomu jsem tam také k dispozici pro osobní rozhovory, které jsou někdy duchovní, někdy zase řešíme osobní lidské problémy. Také míváme pro účastníky duchovních cvičení, přednášky a duchovní doprovázení. Klášter je významný i z hlediska poutního místa. Jako každé poutní místo, i zde se snažíme zajistit službu pro návštěvníky, ať už pravidelnými bohoslužbami a programy, nebo nahodile, podle toho, jak poutníci přicházejí. V okolí máme ještě dalších pět malých vesnických farností, o které se staráme. 

Jak Vy osobně prožíváte období Velikonoc? 

Pro nás kněze jsou Velikonoce časem, kdy v soukromí i s ostatními lidmi prožíváme vrcholné tajemství křesťanství, smrt a vzkříšení Krista. Prožívání Velikonoc je dáno konkrétními dny, tématy oněch dní a prožívání obřadů s nimi spjatými. Díky klášteru je to pro mě společné prožívání s bratřími. Pro mě Velikonoce jsou od Zeleného čtvrtka do neděle vzkříšení, respektive do pondělí velmi důležité. Někdy se říká, že jsou tyto dny pro kněze hektické. Dá se říci, že ano, ale na druhou stranu v onen pátek a sobotu se jakoby všechno zpomalí. Velikonoce jsou pro mě služebné, pracovní, ale také bohaté, s dostatkem ticha a soukromí pro sebe a pro modlitbu, pro vnímání onoho tajemství.