30 Srp Hospicová péče není o smutku, jak by se mnohým na první pohled zdálo, říká vrchní sestra Jana Fialová
Je to taková naše stálice. Jana Fialová, vrchní sestra Domácího hospice sv. Zdislavy. Jana byla už u počátků snah o nastavení hospicové péče v třebíčské Charitě. I po těch letech ji práce baví. Potřebuje totiž dělat něco smysluplného a zároveň jí záleží na dobrém kolektivu. „Hospicová péče má svůj hluboký smysl. A když k tomu přidáte dobrou partu lidí…“ říká.
Končí léto, které pro vás bylo hodně pracovní. Přesto dovolenou s manželem a dcerou jste stihla. Byli jste tradičně v Labských pískovcích. Nepotrápil vás požár, který ničil Hřensko a okolí?
Na dovolenou jsem se už opravdu hodně těšila. Vyjížděli jsme až ve dnech dohašování požáru a ubytování jsme měli plánované mimo zasaženou oblast, takže se nás omezení nijak nedotklo. Pravda, vrtulníky s vaky a dvouplošníky shazující vodu jsme zpočátku ještě viděli. Na Děčínsku, v Českém středohoří i v pohraničí je velké množství památek, možností sportovního vyžití i další přírody, která stojí za to. Na Pravčické bráně i v soutěskách jsme byli už kdysi a nechodíme tam pravidelně. Lze tam poznávat také další krásy a taje. Někdy s výhodou menšího tlaku turistů 😊. Tentokrát by však více turistů ekonomice místních naopak prospělo, byl vidět velký úbytek lidí proti jiným rokům. Snad toto neštěstí bude mít i pozitivum v možnosti nové obrody přírody, jak to slýchám od některých biologů. Přestože léto trávíme převážně v Čechách a za hranice vyrážíme spíš v chladnějším období, doporučuju podívat se v teplém období například přes hranici s Německem do Oybinu nebo k Lužickým jezerům, kde je vyhlášená in-line dráha kolem zatopených lomů.
Vraťme se do práce. A pojďme proti proudu času úplně na začátek. Kde se ve vás vzala touha stát se zdravotní sestrou?
Věděla jsem, že být zdravotní sestrou by mě bavilo. Také jsem věděla, co dělat nechci. Ráda vzpomínám, jak jsem jako malá občas chodila za maminkou do oční ambulance. Po škole jsem pracovala jak v akutním provozu, tak v ambulantní sféře. Nakonec jsem došla do třebíčské Charity a přes domácí zdravotní péči k mobilní hospicové péči. Jsem vděčná za tuto životní cestu, zkušenosti i možnost působení v hospici, kde bych ráda pracovala i nadále.
Vím, že je pro vás v životě důležitá rovněž duchovní stránka …
Ano, jsem věřící. Duchovní oblast se však týká života každého člověka, přesto ji každý může vnímat a prožívat jinak. Péče o duchovní, chcete-li spirituální potřeby člověka jsou nedílnou součástí i hospicové péče, ať už v obecné nebo specializované rovině. Vnímám také, že určitá nejen celková, ale i duchovní zralost a srovnání vnitřních hodnot jsou důležité pro poskytování hospicové péče pro každého pracovníka. Hospicová péče není o smutku, jak by se mnohým na první pohled zdálo. Má svůj hluboký smysl, pro který ji my všichni z hospice děláme rádi. A když k tomuto přidáte dobrou partu lidí… 😊