16 Pro Člověk nemá to hezké odkládat se slovy „až někdy“, už vědí Libor a Marie
Pan Libor je klientem charitní služby Osobní asistence několik let. Je jedním z pacientů, kteří mají těžce poškozené zdraví kvůli Lymské borelióze. To je nemoc přenášená klíšťaty, proti které se zatím nedá očkovat. Jednasedmdesátiletý senior prodělal těžkou formu a nyní už je zcela upoutaný na lůžko. Naštěstí má kolem sebe rodinu, která v domácím prostředí pečuje na jedničku.
Vnoučata dědu milují a pravidelně ho oblažují svou přítomností. „S pomocí osobní asistence péči zvládáme. Zpočátku za námi asistentky jezdily jednou týdně, teď už denně. Pomůžou s hygienou, manžela zabaví, povykládají s ním. Můžu si odběhnout nakoupit nebo něco udělat na zahrádce,“ říká manželka paní Marie.
Pan Libor hůř vidí, špatně artikuluje, aspoň že mu dobře slouží sluch. Přitom ještě před pěti lety byl chlap jak hora, aktivní, se spoustou plánů a nápadů. Celý život s manželkou hodně pracovali, on ve stavebnictví. Ani v důchodu nepřestal. Se ženou si po šedesátce koupili nové auto a vymýšleli, jak budou víc výletovat, jak projezdí místa, kam se vždycky chtěli podívat. Už to nestihli. Všechny plány s příchodem těžké choroby padly. „Člověk nemá dělat věci až někdy. Má je dělat hned, když na ně přijdou myšlenky,“ už ví a všem zdůrazňuje.